|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
| |
|
|
Početnost nepůvodních druhů vrubozobých ptáků v Evropě
Hodková, Veronika ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Práce se zabývá problematikou šíření nepůvodních druhů ptáků do nových ekosystémů a faktory, které tento proces ovlivňují. Na základě výsledků Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census) byl analyzován vliv vybraných ekologicko- geografických charakteristik na počty druhů a početnosti jedinců nepůvodních vodních ptáků v evropských státech. Dále pak byl zhodnocen vliv těchto, charakteristik na početnosti a trendy početností vybraných 11 druhů čeledi Anatidae v 17 evropských státech. Nejvyšší počty nepůvodních druhů vodních ptáků byly zaznamenány ve státech na pobřeží Atlantiku, tj. ve Francii, Německu, Nizozemí, Belgii, a také ve Švýcarsku. Hlavní pozitivní vliv na jejich počet má hustota obyvatelstva a druhová diverzita zimujících vodních ptáků. Pokud jde o počet jedinců nepůvodních druhů, má také hlavní vliv druhová diverzita, avšak současně i zeměpisná šířka. To znamená, že nejvíce jedinců se vyskytuje v severnějších státech, tj. ve Velké Británii, Švédsku, Německu a Nizozemí. Podobné hlavní vlivy se projevily i u čeledi Anatidae, které byla při další analýze věnována zvláštní pozornost, protože obsahuje největší počet nepůvodních druhů. Jako hlavní ekologicko-geografické charakteristiky ovlivňující růst či pokles populace se ukázaly: lednová teplota, počet druhů...
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy
CÁBOVÁ, Lenka
Ve východní části Šumavského a Novohradského podhůří v Jižních Čechách, okrese Český Krumlov byly sledovány tři nejmenované lokality. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se porosty zapojují, stabilizují a postupně obohacují o další druhy. Sledována byla průměrná pokryvnost bylinného patra, průměrný počet druhů bylinného patra a průměrná pícninářská hodnota. V době fytocenologického sledování byl porost na lokalitě 1 (L1) šestiletý, na lokalitách 2 (L2) a 3 (L3) tříletý. Fytocenologickým snímkováním byl podchycen jarní, letní i podzimní aspekt. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že nejstarší lokalita 1 má nejmenší pokryvnost trav a příliš vysokou pokryvnost jetelovin a bylin. Tato lokalita vykazuje také nejnižší průměrný počet druhů a pícninářskou hodnotu v porovnání s ostatními lokalitami. Všechny tři lokality prokázaly enormní prosazení smetanky lékařské v porostu. Pokryvnost vysetých druhů trav se snížila téměř na všech lokalitách, výjimku tvoří kostřava luční na lokalitě 2 a lipnice luční na lokalitě 1. Pokryvnost vysetého jetele lučního se zvýšila pouze na lokalitě 1. Totální vymizení jílku mnohokvětého z porostu byl zaznamenán u všech třech lokalit. Sledované lokality jsou zatím velmi mladé, lze očekávat další sukcesi a stabilizaci porostu přibližně za 10 let. Ze zjištěných výsledků je patrné, že druhové složení lokalit je ovlivněno nejen způsobem obhospodařování (kosením), stářím porostu od založení ale také sukcesí.
|
host ::
RSS.